Od 3. do 8. března t.r. se naše třída nacházela v Peci pod Sněžkou, kde se zúčastnila lyžařského výcviku. Již od dob, kdy jsme nasedali v Praze do autobusu, nám připadalo, že tam přece nemůže být žádný sníh. Už při náročném výšlapu na Lyžařskou boudou, se náš strach z nedostatku sněhu pomalu rozpouštěl, ačkoliv nemohu říct, že by ho tam bylo hodně. Již první den odpoledne jsme vyrazili na běžky, na kterých někteří z nás stáli poprvé v životě. Mohu však s jistotou říci, že po týdnu, kdy jsme každé odpoledne poctivě běžkovali, jsme se všichni na běžkách naučili a nakonec jsme si parádně užili závěrečnou štafetu. Dopoledne jsme trávili na svahu. Byli jsme rozděleni do tří skupin podle lyžařské zdatnosti a každý oddíl měl na starosti jeden z profesorů (p. Klíma, p. Brožová a p. Šmardová). Protože sněhu nebylo nazbyt, muselo se sněžit uměle. To mělo za následek těžký sníh, ale vše jsme v těchto podmínkách zvládli. Po náročném dopoledním lyžování jsme se již těšili na chatu a na oběd. S ubytováním jsme byli všichni velmi spokojeni. Večery jsme trávili společným programem, který si pro nás vymyslela vždy jedna skupinka účastníků z řad studentů. Zahráli jsme proto zábavné, vědomostní i kontaktní hry se sladkými odměnami na konci a nechyběl ani všemi milovaný kahoot.
Po tomto programu byli další možnosti: zájemci koukali na fotbal a nebo jsme si mohli zazpívat a zahrát na kytaru a cajón s panem profesorem Klímou.
Závěrem bych chtěla poděkovat celé mé třídě, jelikož jsme si to všichni moc užili a myslím, že nás výcvik jako třídu velmi stmelil. Díky patří i Klubu rodičů, že se nám přispěl na dopravu.