Právě jsme se vrátili z Vídně, bohaté na památky, muzea i další zajímavosti, kde jsme viděli mnoho krásného, o čem by se mnoho dalo říci. Ale od začátku jasně a stručně.
Naskytla se nám příležitost podívat se v kvintě (skoro jako za odměnu, že jsme přežili naši výstavu v kvartě) do Vídně. Díky paní profesorce Kahounové se nápad zrealizoval a skoro celá naše třída se vypravila vlakem za kulturou (navíc s doprovodem paní profesorky Máši a nezbytného dohledu šesti dam z kvarty C). Hned v 6:15 jsme v pondělí vyrazili z Prahy přes Brno do Vídně a zde rovnou do nejbližší galerie - Albertina modern. Viděli jsme poněkud zneklidňující, ale precizní a jedinečné dílo Kubína a o něco barevnější výroční výstavu Erwina Wurma. Po malém odpočinku, každý kde chtěl, jsme se sešli před galerií Albertina, především natěšeni na Chagalla, židovského nezařaditelného malíře, jehož barevné obrazy uchvátily nejeden náš kouk. Mohli jsme si potom projít i výstavu od impresionismu po kubismus, hutné obrazy Franze Grabmayra a hyperrealistické uhlem kreslené velkoobrazy Roberta Longa - v přízemí pro zájemce - a to stálo za to! Trochu uondaní jsme se svezli tramvají k hotýlku a opět, měli jsme rozchod, večerní Vídní, jen kousek a zase zpátky do postelí.
Ráno jsme dostali snídani - kávu a koláč (či cokoliv jiného, jídla dosti) - a sbalit sakypaky, čas na další výstavu. Tentokrát jsme šli do Kunsthistorisches. Hlavní pozornost jsme věnovali Rembrandtovi, ale také Pieteru Brueghelovi, např. jsme naživo viděli Stavbu babylonské věže. Nu a kdo chtěl, mohl si projít i egyptskou a antickou expozici a již byl čas oběda, skupina se rozdělila a sešla až na náměstí Stephansplatz, pod nepřehlédnutelnou katedrálou sv. Štěpána a čekala nás cesta do Prahy autobusem. Pomalu se setmělo a my v pořádku a ve zdraví dorazili domů.