Ve dnech 12. - 15. 10. 2025 se třída 4.D zúčastnila bratislavské části výměny se Spojenou školou a gymnáziem Svätej rodiny v Bratislavě. Žáci si prohlídli Bratislavu, vyrazili na výlet do Vídně a ve škole se kromě vyučování zúčastnili i workshopu na téma AI.
Češi a kapusta
V říjnu jsme se jako třída vydali vlakem na Slovensko, kde jsme strávili 4 dny se studenty slovensko-německého gymnázia. I když už oni byli na jaře u nás, cesta pro nás byla plná očekávání a zvědavosti, co nás čeká. Po příjezdu nás přivítaly hostitelské rodiny, které se o nás skvěle postaraly a hned první večer nám připravily výborné jídlo. Díky jejich milému přijetí z nás rychle spadla nervozita a těšili jsme se na dny, které nás čekaly.
Během pobytu jsme poznávali nejen Bratislavu a Vídeň, ale i každodenní život slovenských studentů. Zjistili jsme třeba, že zelí se na Slovensku říká kapusta. Měli jsme možnost ochutnat několik tradičních jídel a zároveň se podívat, jak se slovenské děti učí. Zúčastnili jsme se například hodiny němčiny v bilingvní třídě, kde jsme si zazpívali písničku a zahráli několik her. Nejvíc nás překvapila skvělá úroveň jejich němčiny, dokonce i u o rok mladších žáků. Po zjištění, že mají až patnáct hodin němčiny týdně, už jsme se tomu ale nedivili. Zajímavá byla také interaktivní přednáška o využívání umělé inteligence a zjištění, že na slovenských školách jsou během vyučování mobily plošně zakázané.
Každý den jsme měli možnost objevovat něco nového, jako například jazykové rozdíly, kulturní odlišnosti i spoustu společného humoru. Domů jsme se vraceli s novými přátelstvími a krásnými zážitky, na které budeme ještě dlouho vzpomínat.
Postřehy z výměnného pobytu
Jak jistě víte, strávili jsme nedávno (necelé) tři dny na Slovensku, konkrétně v Bratislavě. Ač jsme se vesměs vydávali ke svým sousedům Slovákům s přesvědčením, že nás nic nepřekvapí (donedávna jsme přece byli jeden stát, jsou to naši bratia), záhy jsme zjistili, že se přece jen pár odlišností najde.
Jako první bych zmínila slovenštinu - je sice češtině velice blízká a bez problémů jsme si rozuměli, ale na pár dosti odlišných slov jsme i tak narazili. S mou hostitelkou jsme se bavily i o českém překladu Harryho Pottera, který Slovákům připadá velice humorný, neboť se v českých překladatelích zjevně probudil obrozenec a rozhodli se, že se nesmíří s lehce počeštěnými anglickými slovy, ale že je nutné všemu vymyslet český ekvivalent.
Dále krátce zmíním poněkud odlišný přístup k víře - jak všichni víme, v Čechách je až pozoruhodně málo praktikujících křesťanů, na rozdíl od Slovenska. Tato skutečnost byla o to výraznější, že jsme pobývali mezi studenty křesťanského gymnázia.
Jako poslední bych se krátce chtěla věnovat pozoruhodné otevřenosti třídního kolektivu, ve kterém jsme se nacházeli. Věřím, že to nebylo tím, že to byli Slováci, ale i tak mi přijde vhodné to poznamenat. V naší hostitelské třídě se bavili žáci tak nějak se všemi - ano, byly tam jakési náznaky skupin, ale vše bylo mnohem propustnější, otevřenější než u nás, což mi přišlo sympatické.
Inu, abych to zakončila. Ač jsme několik rozdílů našli, stále si dovoluji tvrdit, že slovenský a český národ jsou si velmi blízko a příliš výrazných odlišností mezi sebou nemají. Celý pobyt byl velice pěkný a doufám, že se svými slovenskými protějšky budeme moci i nadále zůstat v kontaktu.
