Už při příjezdu mě Terezín velmi zaujal, na první pohled malebné městečko s krásnými klasicistními domy, hezkým náměstím a impozantním kostelem - zkrátka jako každé jiné město z tohoto období. Avšak byly zde věci, které jsou s tímto vším v rozporu. Jednak šlo o nápadně velký počet kasáren a dále o fakt, že je město pevností, která je obklopena valem a příkopy.
Naši prohlídku jsme začali v půdním divadle, kde jsme si poslechli zajímavou prezentaci o historii, funkci a významu Terezína od doby jeho založení Josefem II. až po jeho absurdní využití nacistickým Německem.
Odtamtud jsme se dále přesunuli do Muzea ghetta, kde začala naše komentovaná prohlídka. Zde jsme mohli nahlédnout do osobních životů jednotlivých vězňů a prohlédnout si jejich osobní věci. Mne osobně asi nejvíce zaujaly kresby, ze kterých běhal mráz po zádech.
V prezentaci i během prohlídky jsme se také dozvěděli více o nacistické propagandě – jak se Terezín pokoušeli ukázat jako "vzorové" ghetto pro inspekce ze západu (konkrétně při návštěvě zástupců Červeného kříže), zatímco skutečnost tamních životních podmínek byla nesrovnatelně horší a alarmující.
Ale zdaleka největší dojem na mě udělala Malá pevnost, kde byli vězni (převážně židé, ale i odbojáři) drženi v nepředstavitelně krutých podmínkách, přičemž o 20m dál si žili nacističtí velitelé s rodinami v luxusu (hned za valem střelnice, resp. popraviště, měli bazén a kino).
Myslím, že mluvím za všechny, když řeknu, že v dnešní době si zdaleka nedokážeme představit, čím si zdejší obyvatelé-vězni při pobytu v Terezíně prošli a kolik jich zde v důsledku vyčerpání, nemocí a strašných životních podmínek zemřelo nebo bylo popraveno. Bylo děsivé poslouchat vysoké počty nepřeživších z transportů, které byly z Terezína pravidelně vypravovány do koncentračních táborů v rámci tzv. konečného řešení. Skutečnost, že Terezínem prošlo 155 000 vězněných a z nich se dočkalo osvobození pouze necelých 3 800 jen dokazuje hrůznost režimu, který toto všechno zavinil.
Děkujeme šikovným průvodcům z Terezína a také klubu rodičů za příspěvek na tuto akci.
Leo V. Šuma