Začátkem března, přesně 9.3., k nám zavítali naši výměnní studenti ze severomořského města a přístavu Bremerhaven. Téměř půl roku uplynulo od toho, co jsme se loučili s našimi výměnnými partnery na nádraží v Bremerhavenu a výměna v Praze se nám zdála jako vzdálená budoucnost. Tak právě nyní těchto šest měsíců uběhlo a nás čekal týden v Praze s našimi německými přáteli.
V pátek v půl šesté jsme si vyzvedli naše partnery na Hlavním nádraží a zamířili jsme s nimi do svých domovů. Někteří z nás se ještě po večeři sešli v Praze, jiní strávili večer v rodinách. V sobotu jsme se zaměřili na prohlídku Prahy, kterou jsme odstartovali plavbou pražskými Benátkami po Vltavě. Dále prohlídka pokračovala procházkou přes Karlův most až k Pražskému hradu, a protože nám přálo počasí, vydali jsme se ještě k Petřínu. Někteří z nás vylezli na rozhlednu, kde se jim naskytl nádherný výhled na Prahu. Petřín byl závěrečným bodem školního programu pro tento den a pak bylo už jen na nás, co dalšího podnikneme. Program na neděli jsme měli zcela ve vlastní režii, a tak se většina z nás rozhodla strávit volnou neděli na Matějské pouti nebo na fotbalovém zápase v Edenu. Mimoškolní program nás sblížil nejvíce, jelikož jsme měli možnost s Němci neustále komunikovat a domlouvat se na věcech, které chtějí v Praze podniknout.
Dále už následoval společný školní program. V pondělí ráno jsme německé partnery přivítali ve škole a následně začali pracovat na projektech, jejichž tématem bylo klima ve městě. Nestrávili jsme však celý den ve škole, po obědě jsme navštívili Židovské město a Staroměstské náměstí. Po programu nás ještě řada z nás šla posedět do kavárny nebo čajovny. Úterý začalo návštěvou Německého velvyslanectví v Praze a čekala nás ještě návštěva Lidic. Na středu, na TEP-faktor, jsme se těšili nejvíce. Zde jsme se snažili plnit úkoly v německo-českých týmech. Večer tohoto dne jsme se všichni společně znovu sešli, abychom zhlédli představení v Laterně magice. Následoval čtvrtek, kdy jsme se věnovali přípravě našich projektů a následně je prezentovali. Jelikož byl čtvrtek poslední den před odjezdem našich německých partnerů, naplánovali jsme ještě bowling a úplně na závěr raut.
V pátek už nám nezbývalo nic jiného, než se s našimi německými partnery rozloučit. Mnoho z nás se zapřísáhlo, že toto však nebylo naposledy, co jsme naše německé partnery viděli a že se co v nejbližší době zase společně setkáme. A já opravdu věřím, že nám to vyjde.
Také děkujeme Klubu rodičů a Česko-německému fondu budoucnosti za finanční podporu.
Jarmila Žižková, 5.D