Naše výměna začala v pátek 24. března ráno, kdy jsme pro naše německé partnery přijeli na ÚAN Florenc. Nebylo divu, že drtivá většina naší poloviny třídy byla velice nervózní a padaly vtípky za účelem chvilkového uvolnění. Když ale autobus přijel, plni nově získanou odvahou jsme si naše Němce převzali a sice zamlklí, ale odhodlaní jsme je odvezli domů, kde jsme je uvítali, a za sebe mohu říct, že i trochu popovídali. Odpoledne jsme se všichni účastníci naší výměny sešli ve škole, kde jsme měli lépe poznat naše partnery pomocí her a kvízů, připravených paní profesorkou Floriánovou a panem profesorem Stříbným.
V sobotu a neděli jsme měli volno, to nám ale nebránilo udělat si náš vlastní program. Sobota odpoledne byla ve znamení pikniku, ale jen do doby, než začalo pršet. Celý promoklí jsme uvažovali kam jít a nenapadlo nás nic lepšího než jít do Palladia. Toto „Einkaufszentrum“ naše německé partnery tak uchvátilo, že to nebyla poslední návštěva nákupních center.
Pondělí ráno se sešla naše třída u Pražského hradu na prohlídku celého komplexu. A odpoledne nás čekal projekt. Celé to pobíhání po Žižkově nás bavilo do doby, než jsme našli všechna místa a než začalo pršet a poté i sněžit. Co jsme ovšem mohli čekat jiného než aprílové počasí?
V úterý jsme zpracovávali naše vyzkoumané hodnoty v projektu a vytvářeli prezentace. Po obědě jsme zamířili do Zoo, kde nás čekal další úkol, a sice vyfocení té nejzajímavější fotky, jaká jen jde.
Následující den, to jest ve středu, jsme v deset ráno stáli na Staroměstském náměstí připraveni na Stadtrallye. Ani tento den počasí svou proměnlivostí nezklamalo, ale za pomoci deštníků a pláštěnek jsme zdárně vyřešili všechny úkoly nám zadaného pracovního listu. Ještě ten stejný den odpoledne jsme zamířili na Neviditelnou Výstavu, která nás všechny velmi zaujala.
Nadešel poslední den. Dopoledne bylo věnováno našim prezentacím, které jsme všichni zdárně zvládli. Pak nadešel čas společně fandit fotbalovému turnaji, v němž byli nejenom naši spolužáci kvint, ale neméně důležití studenti Europaschule v Bornheimu, ze které pocházejí i němečtí partneři. Poslední aktivitou pořádanou školou byl bowling. Mohu s jistotou říct, že si ho všichni až na výjimky užili. Po bowlingu chtěli naši partneři naposledy do nákupního centra, a tak jsme všichni jeli naposledy na Floru. I pro nás Čechy to bylo vítané, chvilku naše partnery nechat, ať si dělají co chtějí.
A bylo to tady, čtvrtek večer. Neznamenalo to nic jiného než odvést naše milované Němce na Florenc, odkud odjeli zpátky domů. Pro některé, mě nevyjímaje, to bylo velmi emotivní. Ale už teď se těšíme na opětovné setkání v září, na oplátku v Německu.
