Sešli jsme se na zastávce tramvaje Albertov, abychom se poté odebrali do budovy Přírodovědecké fakulty UK, která sídlí ve stejnojmenné ulici. V jejím suterénu je umístěno Chlupáčovo muzeum historie Země, které je pojmenováno podle významného českého geologa a paleontologa Iva Chlupáče.
V poměrně chladném prostředí malého muzea jsme si vyslechli zajímavou a obsáhlou přednášku o vývoji života na Zemi. To, o čem jsme se učili ve škole jsme nyní mohli vidět na vlastní oči. Tedy zkameněliny, jejich repliky a modely živočichů a rostlin, které jsou v muzeu vystavené (viz fotografie), které jsme zatím znali jen z teoretické výuky ve škole. Zajímavý byl výklad průvodce o posunu, dělení a splývání kontinentů v jednotlivých geologických obdobích, doprovázený názornými mapami.
Asi největší zájem vzbudil model kostry masožravého dinosaura jménem carnotaurus sastrei, který se na Zemi proháněl v druhohorách, před 70 miliony lety. Zajímavá byla i informace o nálezu stehenní kosti neznámého dinosaura v lomu u Kutné Hory. Jedná se o jedinou s jistotou potvrzenou část kostry dinosaura nalezenou na území České republiky. Tento druh dinosaura byl až do nálezu v r. 2003 vědě neznámý. V roce 2017 byl popsán a dostal jméno burianosaurus augustai, na počest známého malíře Zdeňka Buriana a paleontologa Josefa Augusty, kteří společně vytvořili známá výtvarná díla, která zobrazují život v jednotlivých geologických epochách. I když dnes víme, že Burianovy obrazy již neodpovídají současným poznatkům z paleontologie, svůj význam pro popularizaci vědy určitě měly.
V patře muzea jsme si na závěr prohlédli výstavu věnovanou české paleontologické expedici do Austrálie.
Sekunda D