Dne 24. 9. 2019 jsme se s dívkami z tříd tercie až sexta účastnili turnaje středních škol. Ve skupině jsme měli 4 další týmy, se kterými jsme sehrály zápas každý s každým a z tabulky vyšel vítěz skupiny,který postoupil do pražského finále -gymnázium Špitálská.
Tento tým byl také jediný, kterému naše holky podlehly a po dobře odehraném turnaji získaly krásné druhé místo.
Minulý týden se mnozí studenti Gymnázia Na Pražačce zapojili do sportovně-charitativní akce s názvem TERIBEAR hýbe Prahou, která se snaží finančně podpořit děti z dětských domovů. My jsme se zúčastnili běhu v parku na Vítkově několik metrů od Národního památníku. Stanovený okruh byl dlouhý 1500 m, za každé uběhnuté kolečko darovali sponzoři 45 Kč. Obětaví studenti z Pražačky se spolu s profesorkami tělocviku vydali na pomoc nadaci Terezy Maxové - pořadatelky akce. Studenti byli do běhu natolik zabráni, že mnozí z nich vynechali i oběd, jen aby podpořili opuštěné děti.
V úterý 10. září 2019 navštívila naše třída 4. C kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně. Účelem nebylo jen spatřit Pražské Jezulátko, ale zúčastnit se projektu Stopy. Díky tomu měla naše třída jedinečnou možnost prohlédnout si kostel formou zábavných úkolů a skupinové práce a zjistit různé zajímavosti, které by v očích obyčejného turisty zůstaly bez povšimnutí.
Následovala beseda s převorem kláštera Pražského Jezulátka a členem karmelitánského řádu. Mohli jsme tak alespoň částečně nahlédnout do řádového i osobního života řeholníků.
31.8. 2019 po úmorné cestě autobusem, včetně kontroly pasů ve tři hodiny ráno, jsme konečně spatřili pobřeží Anglie.
Anglické balíky slámy, anglická silnice, anglické slunce, anglické mraky …
Po příjezdu do Yorku jsme obdivovali tamní cihlové domky, součástí prohlídky města byla i návštěva vikingského muzea a muzea čokolády spojená s ochutnávkami.
Kvečeru proběhlo setkání s hostitelskými rodinami a první noc v Anglii.
V pondělí 2. září jsem se poprvé setkala se svými spolužáky, se kterými strávím šest let života.
Před školou panovalo ticho a nervozita, všichni mí spolužáci byli v blízkosti svých rodičů, taktéž i já. Bála jsem se, jestli se se mnou bude ve třídě někdo bavit.
Po příjezdu do Sloupu v Čechách, kde jsme měli strávit čtyři dny, nás ubytovali v pokojích
po dvou nebo po třech. Následovala procházka, seznamování a hry. Nervozita ze mě trochu opadla.
Náš zájezd jsme začali 2. září v pondělí v Loudově ulici. Jelikož jsme se vůbec neznali, cesta do Německa probíhala v tichosti. Když jsme dorazili, uvítali nás tradičním studeným obědem a ledy mezi námi začaly roztávat. Hned po rozdělení do pokojů pro nás měli němečtí lektoři připravený program. Když jsme večer šli pozorovat hvězdy, zdali jsme se tou dobou daleko lépe.
Navštívili jsme výstavu obrazů a soch významného švýcarského umělce 20. Století Alberta Giacomettiho ve veletržním paláci.
ORESTES – VEŘEJNÁ GENERÁLKA
Ve čtvrtek 14. září se třídy 4. A a 3. A vydaly za doprovodu paní profesorky Dvořákové a Emanovské na divadelní představení studentského divadla DISK.
Námětem divadelní hry bylo Euripidovo drama o rodinné tragédii, které neslo název Orestes.
Hlavním tématem hry je otázka viny a trestu. Má být Orestes obviněn z vraždy své matky Klytaimnéstry, která má na svědomí smrt krále Agamemnóna – otce Oresta?
Druhý den školního roku naše třída sexta A za doprovodu naší třidní profesorky Halamkové navštívila pražskou zoologickou zahradu.
V 8:15 jsme se všichni setkali u stanice metra Nadraží Holešovice a autobusem jsme se dopravili až přímo k zoologické zahradě. Tam nám následně paní profesorka obstarala vstupenky a mohli jsme začít naši exkurzi, první ve školním roce 2019/2020.
Od 1. 7. 2019 dochází ke změně emailových adres školy. Nově budou adresy zaměstnanců školy ve tvaru: prijmeni@gymnazium-prazacka.cz
Prosím opravte si nás ve svých adresářích.
Ráno 31. 5. 2019 jsme vyrazili autobusem z Hlavního nádraží směr Norimberk. Na nádraží v Norimberku jsme přestoupili na vlak a pokračovali v cestě do Schwäbisch Gmünd. Toto německé město s asi šedesáti tisíci obyvateli leží na řece Rems v spolkovém státu Bádensko-Württembersko.
Když si nás naši austauschpartneři vyzvedli na nádraží, po chvíli povrchního povídání o zájmech a koníčcích nastalo trapné ticho. Dokud člověk nemá společné zážitky, nenajde se moc témat, o kterých by mohl mluvit. Naštěstí se to u většiny z nás v průběhu výměny změnilo.
Naše výměna začala 1. června, kdy jsme se po dlouhých deseti hodinách strávených v autobuse konečně dostali na místo určení – hlavního města tehdejšího západního Německa – Bonnu. V tomto malebném městečku, jež se rozlohou lehce podobá našemu Liberci, si nás vyzvedli naši němečtí partneři, tehdy ještě zdráhající se s námi započít jakoukoliv konverzaci a společně s nimi jsme vyrazili do našich německých rodin.
Počasí nám přálo, když jsme ve středu 5. 6. vyrazili vlakem do Vyššího Brodu. Přes dopravní komplikace jsme se úspěšně dostali na místo. Pár odvážlivců se ještě stihlo vykoupat v řece.
Ráno jsme nasedli na lodí a po chvilce tréninku na místě, jsme vyjeli překonat první úsek. Sjeli jsme tři jezy a ujeli 20 km. Odpoledne jsme dorazili do kempu Branná, kde nás zastihl déšť.
Počasí následujícího rána vypadalo beznadějně, mrholilo, bylo zataženo a zima. Naštěstí ale vysvitlo sluníčko, jakmile jsme nasedli do lodí.
Ve dnech 29. 6. až 2. 6. jsme absolvovali vodácký kurz pod vedením pana profesora Imramovského, Klímy, paní profesorky Tužové a Dvořákové.
Po dlouhé cestě vlakem jsme dorazili do Vyššího Brodu. V tábořišti jsme byli (až na jeden stan) sami. Bylo docela chladno a lehce mžilo. Přesto jsme se vydali na krátký průzkum okolí.
Vypravili jsme se na prohlídku Stanice přírodovědců na Smíchově. Třída se rozdělila napůl a jedna skupina šla na prohlídku areálu a druhá absolvovala mikroskopické praktikum, jehož tématem byly jednobuněčné vodní organismy.
V úterý 30.4.2019 nás ve škole navštívil Peter Freestone, asistent Freddieho Mercuryho, o kterého se staral posledních 12 let Freddieho života. Kromě něj se nám představil i zpěvák Milan Šatník (kapela Bohemians). Spolu jezdí po světě s projektem TFA (Titanic-Freddie-Aids), díky kterému učí studenty základních i středních škol o HIV. Snaží se je hlavně poučit o důležité prevenci a možném přenosu viru při pohlavním styku nebo užití již použitých jehel. Pan Freestone povídal o projevech viru, jeho vývoji a hlavně jak to vše vnímal, když se dozvěděl, že tento virus ohrožuje právě Freddieho.
Netrpěliví fanoušci oděni v červených barvách už napjatě čekají na své dnešní hrdiny – maturanty – kteří se již za chvíli utkají se svými profesory. Ne, nejedná se o maturitu, ale o hokejový zápas, kvůli kterému naši hoši každé úterní ráno statečně vstávali a tvrdě trénovali.
Už na podzim roku 2018 jsem dostala od paní profesorky na němčinu informaci o možnosti měsíčního studia v Německu. Neváhala jsem ani vteřinu a ihned jsem věděla, že tuto možnost chci využít. Čím více se můj studijní pobyt blížil, tím stoupala i moje nervozita. Po krátké korespondenci s mojí budoucí paní hostitelkou, po směnění peněz a po dlouhých hodinách balení a jiných příprav jsem 9. 4. 2019 skutečně odcestovala do Německého města Bielefeld v Severním Vestfálsku. Město s téměř 330 tisíci obyvatel mě kladně oslovilo, přestože po celý měsíc svítilo sluníčko jen dvakrát.
V odpoledních hodinách v úterý 23. dubna jsme se v rámci chemického semináře pod vedením paní profesorky Halamkové vydali do Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. Cestou nás paní profesorka obohatila o mnohé biologické poznatky o místní fauně a floře a zanedlouho jsme se octli před samotnou budovou. V té nás přivítala paní Stejskalová, která nám v rychlosti přiblížila ústav, v němž jsme se nacházeli, a život Jaroslava Heyrovského spolu s jeho prací. Následně nás dovedla do posluchárny, kde jsme si vyslechli hodinovou přednášku na téma nanotechnologie.
6. - 17. dubna 2019 jsme v aule šili na šicích strojích. V té době aula nepřipomínala aulu ale spíš asijskou manufakturu na oblečení. Trochu nerovnoměrně po místnosti byly rozmístěny šicí stroje, kterým většina z nás nerozuměla. Náš třídní Poláček nám ukázal, jak navlékat nitě a jak se stroji zacházet. My jsme na oplátku šili hadrové panáky v lidské velikosti, které budou v létě na táboře (pro postiženou mládež s kombinovanými vadami) představovat lidi bez života při rekonstrukcích zločinů v rámci táborové hry o Sherlocku Holmesovi.
Sešli jsme se na zastávce tramvaje Albertov, abychom se poté odebrali do budovy Přírodovědecké fakulty UK, která sídlí ve stejnojmenné ulici. V jejím suterénu je umístěno Chlupáčovo muzeum historie Země, které je pojmenováno podle významného českého geologa a paleontologa Iva Chlupáče.
