Gymnázium Na Pražačce
   
Velikost písma

Má cesta Jugend debattiert international

Tisk

Kdyby mi byl býval někdo v únoru tohoto roku řekl, že za pár měsíců budu stát v muzeu umění v estonském Tallinu a zastupovat PRO stranu v otázce úplné regulace internetu, asi bych se mu vysmála. Tomu stejnému člověku bych se ale musela teď omluvit a poděkovat  mu za důvěru, kterou ve mně vložil, neboť se opravdu odehrálo to, co jsem v první větě popsala. Jak k tomu ale došlo?
Jako již tradičně se i naše třída (dnešní sexta D) v hodinách němčiny zabývala debatováním a to konkrétně ve formátu mezinárodní soutěže Jugend debattiert international. Upřímně to pro nás byl pro všechny na začátku velký boj, protože debatovat, a ještě k tomu v cizím jazyce není vůbec jednoduché. Další háček je, že tématem debat většinou nebývají banálnosti, ale kontroverzní aktuální témata, která i v normálním životě vyvolávají v lidech hodně vášní. Natož pak v debatě...
Jak už tomu tak bývá, v hodinách jsme se seznámili s formátem debaty – tříkolová časově omezená debata čtyř lidí, z nichž dva zastupují stranu PRO a dva CONTRA, a poté jsme trénovali. Následně se odehrálo třídní kolo, ze kterého 4 žáci naší školy postoupili do kola spojených pražských škol. V našem případě jsme měli tu čest debatovat se studenty Gymnázia Thomase Manna. Z tohoto kola pak vzešli dva, kteří postoupili do státní kvalifikace. V ní se utkalo v jednom dni 16 debatantů z celé České republiky dohromady ve dvou debatách. V kvalifikačním kole už byla atmosféra pořádně napjatá, neboť všichni účastníci věděli, že jako odměna za postup do semifinále všechny čeká debatní seminář na hradě Rothenfels společně s účastníky německého formátu soutěže.
Když se na to dívám zpětně, vše se odehrálo hrozně rychle a  já ani nevím jak jsem se objevila po boku osmi nejlepších českých debatantů na semináři vedeným jedním ze zakladatelů celé soutěže. Tento trénink mě osobně dal během tří intenzivních dnů plných debat, mluvních cvičení a her neuvěřitelně moc, nejen zkušeností a praktických rad, ale i přátelství v Česku i za hranicemi. Velmi důležitou věcí, kterou jsem na tréninku také pochopila bylo to, že nedebatujeme proti sobě, ale spolu, což je klíčové zjištění k tomu, aby debata měla smysl.
Jak už asi předpokládáte, po kurzu následovalo české semifinále a finále, ze kterého jsem nakonec odcházela se stříbrnou medailí a pocitem, že v září se do víru debatování budu muset vydat znova. Tentokrát ale s devatenácti debatanty ze zemí střední a východní Evropy v prostředí krásného Tallinnu.
Týdenní mezinárodní debatování, zakončené velkým finálem, které bylo dokonce online vysílané na facebooku, bylo opravdu velkým zážitkem pro všechny zúčastněné. V rámci finálového týdne prošli všichni nejméně dvěmi debatami, semifinalisté třemi a finalisté dokonce čtyřmi.
Já jsem nakonec přes všechny obtíže s úžasnou podporou rodiny, celé školy a hlavně profesorek a profesorů němčiny, a na místě účastníků z minulého roku, kteří mi poskytli mnoho rad  a tipů, došla až do finále a překonala sama sebe. Před takovým publikem, které bylo na finále přítomné, se mi totiž v životě už možná ani nepoštěstí mluvit. Němečtí velvyslanci, estonští politici, zástupci nadací, alumni a alumna projektu, učitelé a ostatní soutěžící nám čtyřem  finalistkám byli skvělými posluchači a podporou.
Ráda bych také touto formou poděkovala i svým finálovým spoludebatantkám, zástupkyním Maďarska, Litvy a Ukrajiny poděkovala za to, že jsem mohla být ve finále právě s nimi.
Celkově deset velkých debat mi nejen sebralo hodně hodin volného času a neméně  stresu, ale hlavně mě obohatilo jazykovými, vyjadřovacími, přesvědčovacími a kominikativními dovednostmi, schopností čelit stresu a strachu z publika a nebát se mluvit. To, čeho si ale já osobně na celém projektu vážím nejvíce je to, že jsem díky němu získlala mnoho přátelství a obrovskou zkušenost do života, kteru se jen tak nikdo nepyšní. Navíc se doufám budu moci na projektu jako Alumna podílet dále a být tu pro ty, kteří se rozhodnou pro debatování, stejně jako já.
Nakonec bych chtěla moc poděkovat všem, kteří mi na této dlouhé a celkem úmorné cestě pomáhali, a  to především mé paní profesorce třídní Christine Cafourkové, která mi po celou dobu byla zdrojem informací a velké motivace.
https://www.facebook.com/jugendDebattiertInternational
T. Hovorková