Gymnázium Na Pražačce
   
Velikost písma

Bericht Marburg

Tisk

Díky stipendiu od PAD(Pädagogischeraustaschdienst) bylo mně a několika dalším studentům gymnázií z celé České republiky umožněno navštěvovat po 3 týdny jedno gymnázium v Německu a to konkrétně ve městě Marburg ve spolkové zemi Hessen.
Samo město se pyšní skvělou univerzitou a je považováno za město studentů, kteří tvoří více než čtvrtinu obyvatel. Zatímco univerzita se nacházela v historické části města, gymnázium Phillipinum, které jsem navštěvovala bylo v už moderní části města. Cílem tohoto stipendijního pobytu bylo blíže poznat německou kulturu, zlepšit si jazykové znalosti a proniknout do dob Německa ve 20. století. Německou kultura nám přiblížila především naše hostitelská rodina, jejíž výběr se ve většině případů velmi vydařil. Naše znalosti němčiny a německé historie jsme si rozširovali i ve škole, kde se nám informací o německé historii dostávalo především ve filmech o berlínské zdi a jejím pádu. Nebyl to ale jediný způsob jakým jsme se informace dozvídali, jelikož u nás ve třídě probíhala i bežná výuka s německými učiteli a učitelkami, působících na marburgském gymnáziu. Náš rozvrh tvořily předměty jako například německá historie, německá literatura, náboženství (islám), gramatika, etika, politika, hudební výchova a nakonec také velmi oblíbené hospitace podle vlastního výběru, kdy to u mně byla hodina ve třídě s uprchlíky a dvě hodiny latiny. Obzvlášť hodina s uprchlíky pro mě byla hodně zajímavá, protože mi někdy přišlo az neskutečné, co ty malé děti za svůj život stihly prožít. Byly také neuvěřitelně zvědavé a vyptávaly se na všechno možné. Nejvíc je zajímalo jaká je Praha a lidé z ČR a jejich němčina byla skvělá, přestože někteří v Německo nebyli déle než pár měsíců. Abychom ale nezůstávali jen u teorie a sezení ve škole, byly odpoledním nebo dokonce celodenním programem exkurze na místech úzce souvisících s německými dějinami. Byli jsme tak na Wartbugu, hradě, kde Martin Luther přeložil bibli, v Eisenachu, odkud pocházel J. S. Bach a nebo v pohraničním muzeu, které dokonale ilustrovalo události, které se udály v dobách kdy bylo Německo rozděleno na dvě, politicky naprosto odlišné, časti. Následovalo mnoho dalších exkurzí, ale tou úplně nejzajímavější byla návštěva fabriky Ferrero, kde jsme byli poměrně podrobně seznámeni s průběhem výroby, ochutnali právě vyrobené Ferrero Rocher, Mon Cheri, různé druhy Kinder a jako pozornost každý z nás dostal 2 kilogramy Ferrero výrobků, především tedy čokolády. Po skončení exkurze ve Ferreru jsme se ještě šli podívat do Fatih-Moschee, mešity v téže městě, Stadtallendorfu. Pokud jsme náhodou neměli žádný program, scházeli jsme se v různých skupinách ve městě a okolí a poznávali, co se kde dá dělat. Já jsem se podívala na jazzový koncert jednoho německého Gastbrudera a jeho kapely, kde všichni podali opravdu excelentní výkon a taky jsem se zúčastnila tanečních kurzů mojí Gastschwester, kde nás učili skvělí profesionálové. Když jsem se dostala na akce, kde byli kamarádi a vrstevníci mojí Gastschwester vždycky je udivovalo, že se německy učím jen tři roky a mluvím jak mluvím, takže pro mě bylo opravdu skvělou odměnou, slyšet něco takového. Zakončení našeho pobytu bylo předáním jazykových diplomů a potom námi uspořádané jakési představení české kultury, kterou jsme jim představili českými lidovkami a tradičním českým tancem, polkou. Nezapomněli jsme ani ukázat jak se rozvinuly naše jazykové schopnosti a to tak, že jsme pro naše hostitele složili, zahráli a zazpívali německou písničku, která všechny pobavila a zakončila tak celý pobyt. Při loučení nejednomu ukápla slza a do Čech jsme se vraceli stále myslíc na ty nezapomenutelné, možná dokonce i naše dosud nejlepší, tři týdny života...
Irena Nachtigalová