Gymnázium Na Pražačce
   
Velikost písma

Výměna Bremerhaven-Praha, část II: Praha

Tisk

Spěšným vlakem v 17:28 přijela v pátek 24. 3. na Hlavní nádraží v Praze skupina německých studentů. Naše polovina Kvinty D už na ně čekala, aby si je mohla takříkajíc rozebrat a odvézt domů – jednalo se totiž o žáky naší partnerské školy v Bremerhavenu, které jsme navštívili na konci září loňského roku.
Naše výměna měla po šesti měsících znovu pokračovat.
Program její pražské, březnové části by se dal rozdělit do tří abstraktních rovin, které se ovšem v mnoha aktivitách prolínaly: do roviny poznávací, zábavné a pracovní, která zahrnovala práci na projektu. Všechny tyto roviny se potkaly už v sobotu, kdy jsme si vyšli na celodenní prohlídku Prahy a při té příležitosti navštívili Národopisné muzeum. Tam jsme mohli načerpat podněty pro druhou část našeho projektu, jehož téma zůstalo i pro tuto část výměny Naši předkové. Den jsme zakončili výšlapem na Petřín (neboť lanovka byla ten den z nějakého důvodu mimo provoz) a pohledem na Prahu z Petřínské rozhledny.
Pracovní rovina nám pronikla hlavně do pondělí, kdy jsme se po dni stráveném v rodinách vrátili do školy, abychom začali pracovat na svém projektu, a také do čtvrtka – to jsme měli projekt dokončit a odprezentovat. Většina lidí tentokrát zvolila PowerPointovou prezentaci. Zabývali jsme se mimo jiné velikonočními tradicemi, tradičními jídly nebo nejslavnějšími pražskými hospodami.
Velkou část programu jsme pak věnovali poznávání historie, ze které si odnesli hodně nejen naši Němci, ale i my. Navštívili jsme Německé velvyslanectví, přes které se v roce 1989 podařilo několika tisícům východních Němců uprchnout do SRN, a měli jsme možnost promluvit si s pamětníkem událostí Christianem Bürgerem, který se tehdy stal mluvčím uprchlíků pobývajících na velvyslanectví. Také jsme se podívali do památníku v Lidicích a absolvovali jsme prohlídku Židovského města v Praze.
Abychom se ale tím množstvím historie nezahltili, kombinovali jsme ji se zábavou. Ve středu 29. 4. jsme absolvovali TEP-faktor, týmovou hru podobnou „Pevnosti Boyard“. Ve smíšených týmech jsme se snažili plnit zadané úkoly a hlavně se domluvit, protože – jak jsme při té příležitosti zjistili – mluvit německy v pohodlí domova či školy je něco úplně jiného než mluvit německy, když vás tlačí čas a snažíte se nespadnout z provazového žebříku dva metry nad zemí. A ve čtvrtek, poslední večer výměny, jsme uspořádali bowlingový turnaj – Češi proti Němcům. Po pečlivém překontrolování všech výsledků uznala německá část skupiny svou porážku. České vítězství mohlo být způsobeno mnoha faktory, od větší praxe hráčů po možnost, že dráha byla hrbolatá právě tak akorát, abychom naházeli více bodů.
V pátek 31. 3. jsme se s našimi německými partnery rozloučili, opět na nástupišti Hlavního nádraží. Týden byl o dost náročnější než předcházející část výměny v Bremerhavenu: třeba už jen tím, že ve většině našich rodin nikdo jiný než my německy nemluví, a tak na nás závisela většina komunikace s německými partnery, kterým jsme se věnovali téměř nepřetržitě. Ale i když jsme si tedy v pátek po odjezdu vlaku maličko oddechli, na výměnu nám zůstanou dobré vzpomínky, protože nám přinesla  mnoho nového.
Anna Kmječová, 5.D