Gymnázium Na Pražačce
   
Velikost písma

Výměnný pobyt ve Schwäbisch Gmündu

Tisk

Po těžkém týdnu plného testů jsme se 30. 9. 2011 sešli na Hlavním nádraží, abychom mohli nastoupit do našeho vlaku směrujícího do Norimberku. Museli jsme poté několikrát přestupovat, ale jelikož jsme šikovná třída, tak jsme si cestu zpříjemnili různými hrami, které se o naši zábavu postaraly.

Čas rychle uplynul a už jsme museli z posledního vlaku vystoupit. Z oken byl vidět nápis „Schwäbisch Gmünd“, což bylo pro nás město, o kterém už jsme toho hodně slyšeli. Pocházeli z něj (nebo z jeho okolí) totiž naši „partneři na výměnu“, které jsme v minulém školním roce srdečně uvítali v Praze. Čekali na nás v pátečním večerním šeru, někteří i v doprovodu s rodiči a jejich auty, která nás potom dopravila do jejich rodinných domků. První večer výměny pak končil krátkým seznámením se s rodinou a domem a společnou večeří. S našimi partnery jsme se již znali víceméně dost, takže s komunikací žádný problém nebyl, ale přece jenom všechny ostatní členy jejich rodin jsme viděli poprvé, proto byl tento večer pro nás velice důležitý.

V pohodlí rodinou nám poskytovaných pokojů jsme se probudili, abychom se zúčastnili prvního dne výměnného programu – prohlídka města. Poledne se naše polovina třídy zase sešla u městské radnice, kde prohlídka začala. Před tím, jak dorazil náš průvodce, jsme se měli o čem bavit se spolužáky – přece jenom jsme měli den předtím večer plný němčiny a nových zážitků – ptali jsme se, kdo co jedl, jaký máme pokoj, jestli je ta rodina milá a jestli vůbec někdo z nás rozuměl jejich nářečí – švábštině. Poté dorazila průvodkyně a prohlídka nevelkého, ale zajímavého města začala. Všechny památky města se nacházely pouze v centru, bylo nám řečeno. Kromě typických německých budov a kostelů nás také například překvapil tamější oblíbený klášter Heilig-Kreuz, postavený v gotickém slohu a inspirovaný pražskou katedrálou sv. Víta. Den jsme s radostí ukončili společným bowlingem a poté programem v rodinách.

Dalšího dne jsme se vydali podívat na největší specialitu regionu Baden-Württemberg – Canstatter Volkfest ve Stuttgartu. Jedná se o národní oslavu, která se odehrává na pomezí září a října – v čemž jsme měli štěstí, že jsme zrovna v tuto dobu měli výměnu. „Je to menší obdoba Oktoberfestu se zábavným parkem,“ řekli nám Němci. Když jsme přijeli na místo konání, tedy do Stuttgartu, tak jsme si mysleli, že jsme naším německým partnerům špatně rozuměli, protože bylo všechno tak obrovské, že naše Matějská se k tomu ani nedala přirovnat! Tam jsme také strávili celý den a spousta z nás projevila statečnost na šílených atrakcích!

Víkend skončil a přišlo pondělí, neboli test naší vytrvalosti. Pro většinu z nás byl tento den nepříjemný, jelikož pro nás naplánovali pěší výlet na tamější horu. Zezačátku jsme se všichni namáhali, ale naše námahy trošku zpříjemňovaly krásné lesy, ale stejně jsme trošku záviděli projíždějícím autům. Zpocení a vyčerpaní jsme konečně dorazili na horu. Z ní jsme měli skvělou příležitost se kouknout na krajinu plnou polí a farem.

V úterý jsme se ještě jednou vydali do Stuttgartu, abychom navštívili obrovské muzeum Mercedes-Benz, jehož domovem je právě toto město. Dozvěděli jsme se tam všechno o této značce – od počátku vzniku auta po jejich plány na budoucnost. A poté nastala dlouho očekávaná chvíle – rozchod na nejdelší nákupní ulice ve Stuttgartu – takže spousta zábavy pro všechny! Milovníci stylu a módy šli jedním směrem, ctitelé elektroniky a počítačových her druhým.

Středa, poslední den programu, byl zase situován do Schwäbisch Gmündu. Ani na výměně jsme se nemohli obejít bez školy , ráno jsme totiž jako hosté navštívili jejich gymnázium. Měli jsme 4 vyučovací hodiny, na kterých jsme se mohli seznámit s jejich školním vzdělávacím systémem a porovnat si jej s tím naším. Po škole jsme se vydali do kuchyně – vařit místní specialitu – Spätzle, přičemž jsme si užili spoustu zábavy a pak se i pěkně najedli! Poté jsme vyřešili projektové záležitosti a vydali se již naposled do centra města, abychom odhalili tajemství jedné pro nás připravené hry, jejíž úkoly vyplývaly z památek, které jsme si měli sami vyhledat.
Čas rychle uplynul a už jsme se museli vracet do Prahy. S lítostí jsme se rozloučili s našimi německými přáteli, poděkovali jsme jim za všechno a nasedli jsme do vlaku, kde jsme si pak po celou cestu vzpomínali na zážitky z výměny.

Nakonec bychom chtěli poděkovat všem rodičům a naším partnerům za to, že nám nabídli nejen pohodlné ubytování a stravu, ale také za to, že s nami strávili hodně času. Také děkujeme našemu doprovodu – paní prof. Markové a Libé za vzornou podporu.
Výměna byla pro nás nejen skvělou příležitostí praktického využití němčiny, kterou jsme se pilně učili již dva roky, ale také seznámením s německou kulturou a poznáním našich nových kamarádů, se kterými si dodnes píšeme na internetu!

Za Tercii D Kačka a Kristián