Gymnázium Na Pražačce
   
Velikost písma

Seznamovací kurz Primy D

Tisk

Ve dnech 3. – 10. září 2010 se Prima D zúčastnila seznamovacího kurzu ve vesničce Haidmühle v Německu.

Byli jsme ubytováni 10 km od českých hranic v Bavorském lese, ležícím na Šumavě.

Denně jsme se učili německý jazyk a hráli mnoho her zaměřených na procvičení slovní zásoby. Čas jsme si našli i na zpěv s tancem. Zábavné bylo lezení po stěně či po bednách od piv.

V úterý jsme vyrazili na dvoudenní túru s přespáním ve skanzenu. Cesta byla dlouhá 24 km a díky ní jsme se lépe seznámili s tamním prostředím i navzájem se spolužáky. Cestou zpět jsme se na chvíli zastavili u krásného jezera, kde jsme si dali malý piknik.

Kolektiv učitelů byl také skvělý, všichni se nás snažili co nejvíce naučit, a to tak, aby nás to bavilo. Tento kurz nás přivedl k větší samostatnosti, ohleduplnosti k ostatním a spolehlivosti. Bohužel počasí nám moc nepřálo, téměř každý den byly přeháňky.

Pobyt byl velmi užitečný- stal se z nás dobrý kolektiv, odvezli jsme si mnoho krásných vzpomínek a procvičili si německý jazyk. Jsem ráda, že jsem měla možnost se tohoto pobytu zúčastnit.


Náš seznamovací pobyt začal 3. září odjezdem od školy směrem do bavorského Haidmühle. Po příjezdu jsme se seznámili s našimi čtyřmi novými vedoucími, kteří mluvili pouze německy. Ubytování jsme měli zajištěné v hezké budově nedaleko hlavní silnice. Kolem bylo hodně tůněk a pod budovou rozlehlá louka, kde jsme hráli různé hry. Na druhé straně byla ohrada s poníky. Vedoucí nás po budově provedli a vysvětlili nám, kde je kuchyň, jídelna a ostatní místnosti, ve kterých můžeme trávit volný čas. Poté jsme si odnesli kufry do našich pokojů. Na pokoji, který byl hezky zařízený a prostorný, jsme byli vždy po šesti. Součástí každého pokoje byla koupelna se sprchou a toaletou.

Každé ráno jsme měli snídaně od osmi hodin. K snídani byly k dispozici nejrůznější salámy, sýry, ale i lupínky, marmelády a čaj. Po dopoledním programu, což byly hry na procvičení německých slovíček , následoval oběd, jenž byl podáván studenou formou obdobně jako snídaně. Po obědě následoval polední klid. Odpoledne jsme se věnovali týmovým aktivitám. Například jsme lezli na přepravky od vod nebo jsme zdolávali lezeckou stěnu. Večeři nám na rozdíl od ostatního jídla vařili v nedalekém penzionu.také jsme se podíleli na servírování snídaně a obědů a prostírání stolů.

V úterý jsme se vydali na dvoudenní výlet. Přidělili nám batohy a potřebné potraviny a vydali jsme se na cestu. Během níž jsme měli samozřejmě zastávky. Odpoledne jsme konečně dorazili do cíle, kterým byl skanzen, kde jsme přespali a ráno celý rozlámaní vyrazili na cestu zpět. Naštěstí nám naproti přijel autobus.

Myslím si, že jsme se jako třída výborně skamarádili, a doufám, že rnám to vydrží dlouho.

Barbora Kuželová

 

3.9.2010 jsme se sešli před školou jako úplně cizí lidi. Všichni jsme však měli jeden cíl – seznámit se na GO kurzu v Německu. Vyjeli jsme v 9 ráno. Cesta trvala celých 5 hodin, jelikož jsme se ale velmi rychle skamarádili, uteklo nám to rychleji, než jsme sami chtěli. Poté, co jsme přijeli na místo, čekali na nás čtyři vychovatelé – Ovidio, Kordula, Stefi a Stefan. První den jsme si napsali na sebe jména, abychom se poznali, a představovali jsme se. Protože jsme se ale znali už z autobusu, bylo to velmi jednoduché :). Další dny jsme se aktivně učili němčinu (psali si různá slovíčka, učili se fráze, a všichni na nás mluvili německy), hráli jsme hry a dále se různě seznamovali. Někdy v polovině týdne jsme vyrazili na dvoudenní túru, přenocovali jsme ve skanzenu. I když jsem se já s Vojtou neuvedl příliš dobře, odjížděl jsem z kurzu s dobrými pocity. Rád bych se tam někdy vrátil.

Matyáš Svoboda

 

V 9:00 jsme odjeli od Gymnázia na Pražačce směr Šumava a Německo. Naším cílem byla německá vesnička Haidmühle, kde jsme bydleli v krásném penzionu. Když jsme vystoupili z autobusu, čekali na nás naši vychovatelé… Cordula, Ovidiu, Stefi a Stefan. Ubytovali jsme se a najedli. Celý týden jsme podnikali různé aktivity: lezli jsme na horolezeckou stěnu, na bedny od piva, pekli pizzu, zpívali vtipné německé písničky, hráli hry v lese a nejen tam. Zajímavé bylo, že jsme si sami připravovali jídlo. Po celou dobu na nás učitelé i vychovatelé mluvili jen německy. Moc jsme jim sice nerozuměli, ale vždy jsme nakonec společnými silami pochopili, co po nás chtějí. Vydali jsme se také na dvoudenní túru do skanzenu, kde jsme spali v historickém domě. Bylo to tam velmi pěkné a zajímavé. Moc se nám líbilo malé hřiště s kladkou.

Mně se v Haidmühle moc líbilo a rád bych se tam vrátil.

Vojta Šimek

 

Týden v Haidmühle, byl týden, kdy jsem si najednou uvědomila, jak moc se mi změnil dosavadní život. Začnu se vídat s novými lidmi, učit se novým vědomostem a rozšiřovat si jejich obsah, pohybovat se v novém prostředí s jinými možnostmi, to vše přináší i zodpovědnost. Všechny činnosti, které jsme během týdne provozovali, byly něčím zvláštní, podivné, možná se dá říct až výjimečné. První den, den příjezdu, jsem byla plna rozpaků, nechápala cíl našich německých kolegů, došlo mi to teprve večer, všechny ty poskoky a pozpěvování, při kterém si člověk přišel trochu trapně, nás měly navzájem sblížit a zbourat naše možné vnitřní zábrany tyčící se možná uvnitř některých nás do ohromných výšin. Opravdu to fungovalo postupem času, ať už šlo o lezení na bedny, zpívání s roztodivnou mimikou, lezení na horolezeckou stěnu, bojovku, či dlouhý dvoudenní výlet. V každém z nás se začala projevovat čím dál tím větší důvěra a otevřenost. Při cestě zpět autobusem jsem si uvědomila ještě jednu věc. Tou věcí byl pocit štěstí a zároveň i hrdosti, a to vše vycházelo z faktu, že mohu navštěvovat toto gymnázium s tak úžasným kolektivem ve třídě a čeká mne ještě šest velice zajímavých let s tímto pocitem.

Sofie Dietschová